V některých případech se konstruují usměrňovače, které mohou být přepínatelné

Přepínatelný usměrňovač 1

Na obrázku je usměrňovač, který se používá často u spínaných zdrojů, zvláště ve spínaných zdrojích počítačů. Je-li vstupní napětí 230V, je přepínač S1 rozepnut a usměrňovač funguje jako můstkový…na výstupu se objeví napětí okolo 325V, které se dále použije k napájení spínaného zdroje. Pokud je napětí sítě 115V, což v některých zemích je, spínač S1 se sepne a tím se z můstku stává zdvojovač napětí, tedy na výstupu bude zase napětí okolo 325V. Odpory R1 a R2 slouží pro rovnoměrnější rozložení napětí na kapacitách a volí se v řádech stovek kiloohmů.

Přepínatelný usměrňovač 2

Výstupní napětí přepínatelného usměrňovače je 1x U nebo 2x U výstupní

Na dalším obrázku je usměrňovač, který lze s výhodou použít např. pro řízený stabilizovaný zdroj. Transformátor musí mít ale dvě vinutí, např 2x 20V. Pokud je Př1 v poloze b je usměr. zapojen jako můstkový a na výstupu se objeví napětí obou vinutí, tedy 2U (cca40V). Pokud přepínač Př1 přepneme do polohy a , usměrn. se chová jako dvoucestný na výstupu bude napětí poloviční tedy U (cca20V). Toho lze právě využít v řízeném zdroji, neboť při nižších výstupních napětích nebudou zbytečně přetěžovány koncové tranzistory, protože na nich bude jen poloviční napětí.

V některých případech máme k dispozici transformátor který má např. sek. napětí jen 12V. Může to být třeba transformátor pro halogenky. Potřebujeme však napětí 24V. V tom případě je vhodné použít zdvojovač, zvláště se k tomu hodí tzv. Gisperův usměrňovač

Na obrázku je nakreslen Gisperův usměrňovač pracující s trafem 12V/4A, který na výstupu poskytuje stejnosměrné napětí okolo 26-27V/2A.

Někdy je potřebné odstranit rušivá napětí, která se mohou na výstupu usměrňovače vyskytovat. Jednak mohou pronikat skrze trafo na usměrňovač ze sítě, jednak mohou vznikat přímo na PN přechodech diod. Odstranění se provádí připojením kondenzátorů, jak vidíme na obrázcích. Velikost kapacit se volí v rozsahu 1nF až 100nF, výjimečně i více. Přesnou hodnotu je nejlépe odzkoušet. Kondenzátory by měly být nejlépe svitkové.

obrázek dodám

 Staré typy usměrňovačů

Mezi starší usměrňovače patří především usměrňovače elektronkové, o kterých již byla výše řeč. Krom nich se používaly i usměrňovače selenové, polovodičové. Selenových usměrňovačů se používalo hojně před nástupem Ge a Si diod. Selenový usměrňovač, nebo jak se zjednodušeně říkalo jen selen, byl tvořen plátem plechu kruhového, nebo čtvercového či obdélníkového tvaru o tloušťce zhruba 0,5 - 2mm. Na jedné straně plechu byla nanesena vrstva čistého selenu (obohacena některými prvky, aby bylo snáze dosaženo polovodivosti) a překryta vrstvou cínu, kadmia, olova, nebo i bismutu. Často byla táto vrstva ještě překrytá vrstvou barvy ne však v místě, které sloužilo jako styková plocha pro přívod. Plechy měly většinou uprostřed provrtanou díru, skrze kterou se protahoval (izolovaně, pomocí papírové trubičky) svorník, kterým se jednotlivé plechy k sobě montovaly do kompaktního celku. Výsledkem byl vlastně šroub, na němž byly v určitých rozestupech namontovány jednotlivé seleny - tedy žebrovaná konstrukce, kterou nebylo snadné chladit. Proto se často celý selenový blok ponořil do oleje, který jej chladil účinněji než vzduch. Seleny malých výkonů se ponechávaly bez chlazení, pro ještě menší výkony se maličké selenové desky kruhového tvaru skládaly do izolačních trubiček na sebe - vznikal tzv. selenový sloupek. Použití většího množství selenových desek bývalo totiž ve většině případů nutností, neboť seleny nesnesou větší napětí, jejich závěrné proudy jsou velké a max. závěrné napětí na jeden selenový usměrňovač je malé - max. 30Vef (u nás se vyráběly selenové desky pro závěrná napětí 20, 25 a 30V). Proto se řadily do série. Velikost desek a jejich parametry jsou v tabulce

K elektronkovým usměrňovačům je možno dodat, že ač většinou byly využívány pro usměrňování anodových napětí v úrovni stovek voltů (závěrná napětí vakuových diod jsou vysoká, běžně mezi 700 až 1000V), usměrnit dokázaly i napětí malé, prakticky od nuly - např. dioda AZ1 mohla usměrnit třeba 12V, ovšem při max. proudu 20mA, diodou EZ81 při stejném napětí protékal proud až okolo 50mA - jak je vidět na grafu.